Správný zlatník se nakonec učí celý život...

Martin BrindzaZlatník

Jako zlatník jsem začal tvořit na střední škole. Tehdy bylo možné získat praxi jen v soukromých zlatnických dílnách. Moje maminka obešla snad všechny zlatnické dílny v Bratislavě, kde jsem v té době studoval, až se jí nakonec podařilo najít sponzora a já mohl nastoupit na praxi v dílně paní Jany Koleňovej. Měl jsem štěstí na skvělé lidi ve zavedené dílně. Od prvního ročníku jsem každé letní prázdniny ve firmě chodil na brigádu. Už jako student jsem mohl vytvářet zlaté šperky určené přímo k prodeji. Po získání výučního listu zlatník – klenotník v roce 1997 jsem v dílně Jany Koleňové velmi rád zůstat. Po několika letech jsem si našel zaměstnání v zavedené síti prodejen ze stříbrem Sofia. Společnost se rozrůstala a potřebovala zkušeného zlatníka, který by zařídil dílnu na úpravu a opravu šperků.

Později, jako zkušený zlatník, jsem zkusil přijímací zkoušky na vysokou školu. Mimo jiné do Prahy. Měl jsem k dispozici dílnu a flexibilní pracovní dobu, tedy ideální podmínky k přípravám na přijímací zkoušky. Střední škola mě bohužel na navrhování a design nijak nepřipravila. Po dvou neúspěšných pokusech jsem přípravy a tvorbu nových kolekcí na přijímací zkoušky nechal plavat. Nicméně díky přijímacím zkouškám jsem začal častěji jezdit do Prahy. Líbilo se mi tady a tak jsem se bez velkého váhání přestěhoval. Pro začátek jsem vzal nenáročnou práci jako prodavač stříbra ve firmě Allure. Proč by taky ne? Mladý kolektiv, žádné termíny dodání.

Navrhování ucelených kolekcí šperků se my líbilo a chtěl jsem mít taky vlastní značku.

Po patnácti let v zlatnické dílně jsem měl konečně čisté ruce, využil jsem znalost cizích jazyků a užíval si noční život… No bavilo mě to. Ale po dvou letech jsem se zase vrátil k tvorbě za zlatnický stůl. Práce v dílně Jitka Kudláčková bylo po několika pokusech a omylech v malých pražských dílnách konečně to pravé. Na první pohled klasická dílna měla, jak se později ukázalo, potenciál dělat unikátní kousky. Skvělý kolektiv špičkových zlatníků, od kterých jsem se, díky jejich různorodosti a novým přístupům k tvorbě, opravdu hodně nového naučil. Správný zlatník se ostatně učí celý život.. JK si vybudovala nejmoderněji zařízenou dílnu a dle mého názoru byla v té době nejzajímavějším zlatnictvím s vlastním designem v Praze. Navrhování ucelených kolekcí šperků mě uchvátilo a inspirovalo vytvořit si vlastní značku. Pronajal jsem si menší prostor, zařídil si dílnu a po práci začal po večerech navrhovat vlastní autorské šperky i celé kolekce. Založil jsem si živnost a protože se moje práce líbala a úspěšně prodávala, časem se rozloučil se stálým zaměstnáním. Moje první značka – GOLDINFUSION – se časem rozrostla o další kolekce a o zákazníky, kteří chtěly navrhnout a vytvořit taky něco dle svých představ a snů. Teď už používám pouze značku „Martin Brindza – zlatník“. Přiznávám, že jsem měl vždycky štěstí – na skvělé kolegy a zlatnické dílny. Ale ke štěstí patří i snaha a odvaha využít situace, která se mi líbila a byla mi zatím vždy nakloněna.

Navrhování ucelených kolekcí šperků se my líbilo a chtěl jsem mít taky vlastní značku.

Po patnácti let v zlatnické dílně jsem měl konečně čisté ruce, využil jsem znalost cizích jazyků a užíval si noční život… No bavilo mě to. Ale po dvou letech jsem se zase vrátil k tvorbě za zlatnický stůl. Práce v dílně Jitka Kudláčková bylo po několika pokusech a omylech v malých pražských dílnách konečně to pravé. Na první pohled klasická dílna měla, jak se později ukázalo, potenciál dělat unikátní kousky. Skvělý kolektiv špičkových zlatníků, od kterých jsem se, díky jejich různorodosti a novým přístupům k tvorbě, opravdu hodně nového naučil. Správný zlatník se ostatně učí celý život.. JK si vybudovala nejmoderněji zařízenou dílnu a dle mého názoru byla v té době nejzajímavějším zlatnictvím s vlastním designem v Praze. Navrhování ucelených kolekcí šperků mě uchvátilo a inspirovalo vytvořit si vlastní značku. Pronajal jsem si menší prostor, zařídil si dílnu a po práci začal po večerech navrhovat vlastní autorské šperky i celé kolekce. Založil jsem si živnost a protože se moje práce líbala a úspěšně prodávala, časem se rozloučil se stálým zaměstnáním. Moje první značka – GOLDINFUSION – se časem rozrostla o další kolekce a o zákazníky, kteří chtěly navrhnout a vytvořit taky něco dle svých představ a snů. Teď už používám pouze značku „Martin Brindza – zlatník“. Přiznávám, že jsem měl vždycky štěstí – na skvělé kolegy a zlatnické dílny. Ale ke štěstí patří i snaha a odvaha využít situace, která se mi líbila a byla mi zatím vždy nakloněna.

Pokud Vás zaujal můj příběh, vložte sem e-mailovou adresu pro zasílání novinek a akcí